chovatelská stanice

Archiv 2009

23. 12. 2009

V sobotu 19. prosince odešli do nových domovů dva kocourci - čokoládový méďa Fitti a červenobílý Falco. Oba budou rozdávat radost jako hýčkaní mazlíčci, Fitti v Plumlově a Falco v Plané nad Lužnicí. Podle zpráv se oba kluci už dobře zabydleli a jejich páníčkové si nemůžou vynachválit, jak jsou oba hodní a mazliví. Pro mě to jsou skvělé zprávy a jejich majitelům za ně děkuji.

13. 12. 2009

Stránky už mají vánoční kabátek a protože jsem v nedávné době dostala hodně fotek koťátek z našich odchovů, ráda se s vámi o ně podělím. Adélka - Sisinka - má nového čtyřnohého kamaráda, krásné štěňátko jorkšírského teriéra. To Bobíšek je už sehraná dvojka s kamarádem Edou. Čokýnka je moc podobná svému tatínkovi, doma má už dokonce tři kočičí spolubydlící. Enynka roste do krásy a nezapře, že má s Čokýnkou stejné rodiče. Feminka a Frufína se v nových domovech už taky dobře zabydlely.

6. 12. 2009

Po téměř deseti měsících jsme se vypravili na výstavu koček. Tentokrát nás zlákala Olomouc, kde se měla v sobotu 5. 12. konat i speciálka koček s bílou barvou. A protože máme doma bílých tlapek spoustu, vyrazili jsme v dosti početné sestavě - Sisinka, Puntička a Falco. Sisinku posuzovala paní Mahelková a dala jí kromě CAC i velice pěkný posudek. Přizvala ji i do výběru do nominace, ale byla zde velice silná konkurence, takže nominace na Sisinku nevyšla. Ale to mi vůbec nevadí, pro mě je důležité, že je Sisinka čtyři měsíce po porodu takového početného vrhu v perfektní kondici a málokdo by jí hádal, že má za sebou mateřské povinnosti.
Jako druhá přišla na řadu Puntička - dcera Sisinky. Moc se panu Mahelkovi líbila, byl nadšený z rozložení barev a pěkného typu. Dostala od něj moc pěkný posudek, V1 a rovněž byla volaná do výběru do nominace, tam ji ale porazila starší kočička. Z celé naší kočičí výpravy snášela výstavní ruch nejlépe a ochotně se předváděla.

Nakonec absolvoval posouzení Falco u pana Coste. Moc mě překvapilo, když Falca vzal a odnesl k vedlejšímu posuzovateli, nevěděla jsem, proč. Pak se mi dostalo vysvětlení, že šel předvést, jak má vypadat správný harlekýn, měli tam údajně předtím nějaký spor, co je bikolor a co harlekýn :-D. Tak mě moc potěšilo, že byl Falco vzorový příklad. Pan Coste byl Falcem moc nadšený, vyzdvihl jeho krásnou kulatou hlavu, harmonickou postavu, tvar i barvu oka. I jeho přizval do výběru do nominace, nakonec ale vybral cornish rexe. Byla jsem tomu ráda, protože náš Falco se moc vzorně nechoval. Projevil se v něm "zdrhací" gen po tatínkovi a bohužel to dotáhl do konce - při návratu zpět do klece se mi vysmeknul a vydal se na prohlídku haly. Naštěstí byl dopaden a vrácen kam patří. Byla to pro mě moc zlá chvilka, ale protože jsem vzápětí byla volána se Sisinkou, neměla jsem ani moc času domýšlet různé následky, co vše se mohlo přihodit.

Naše chovatelská stanice měla na výstavě ale ještě jedno zastoupení - lilovobílý Espritek si zde odbyl svou premiéru a nevedl si vůbec špatně. Ve své třídě získal V1, BIV sice získala starší kočička, ale Espritek se paní posuzovatelce Mastrangelo moc líbil a prohlásila o něm, že se velice nadějně vyvíjí. Espritkova hlavička už dostává kocouří výraz, pěkně se zakulacuje a pravidelné rozložení bílé je moc líbivé. Jeho lilová srst je nádherně hustá.

Byla jsem velice zvědavá na speciálku koček s bílou, ale protože jsem se předtím nikdy žádné speciálky neúčastnila, neměla jsem pořádnou představu, jak to probíhá. A když jsem se pak bavila s dalšími vystavovateli bílotlapkáčů, dozvěděla jsem se, že pořadatelé na speciálku zcela ZAPOMNĚLI!!! Narychlo ji pak svolali těsně před započetím BISky tak, že vyhlásili rozhlasem, ať se majitelé koček s bílou shromáždí v prostoru BIS a že se bude vybírat nejlepší kotě 3 - 6 měsíců, 6 - 10 měsíců, nejlepší kočka, kocour a kastrát. Vše bylo velice rychlé, kdo výzvu slyšel a chtěl si nechat posoudit zvíře, postavil se ke stolečku, kdo neslyšel, měl prostě smůlu. Posuzovatel v masce Mikuláše okoukl všechny kočky, vybral tři a z nich pak vybral tu nejlepší. Já jsem už nechtěla riskovat nahánění Falca, tak jsem vzala jen Puntičku. Byla vybrána mezi tři nejlepší, ale nakonec nezvítězila. Pak následovala třída 6 - 10 a nastoupil Espritek, tak jsem ani neutíkala pro Sisinku, ale dívala jsem, se, jak dopadne. A byla jsem velice potěšena, že právě on byl vybrán jako nejhezčí kotě 6 - 10 měsíců! Výběru nejlepší bílotlapkaté kočky jsem se tedy již nestihla zúčastnit, když jsem byla se Sisinkou na poloviční cestě, nejlepší kočku už vyhlašovali. I přes tyto hrozné zmatky si velice cením Espritkova vítězství a moc děkuji paní Konečné a její dcerce za vzornou prezentaci kocourka. Jsem moc ráda, že je Espritek v tak skvělých rukou!

29. 11. 2009

Na úvod slibované překvapení - máme nová koťátka! Druhé krytí Andulky v letošním roce jsem původně neplánovala, ale po jejím minulém komplikovaném porodu mi bylo doporučeno veterinářem nechat ji nakrýt co nejdřív (mezi svým prvním a druhým vrhem měla Andulka pauzu 13 měsíců). Moc se mi do toho nechtělo, ale nakonec se ukázalo, že doktor měl jako vždy pravdu, Andulka tentokrát rodila zcela bez problémů a komplikací a to i veliká koťátka. Já jsem jí jen pomáhala se sušením koťátek. Je to skvělá mamina. Tentokrát máme jen jedno bílotlapkaté koťátko - modrobílou holčičku Gwen. Ostatní jsou jednobarevní kluci - černý rarášek, modré štístko a lilová dvojčata - ti mi hodně připomínají dvojčata Kačenku a Borůvku z vrhu C - jeden je taky světlejší, ale oba mají veliké kulaté hlavy a hodně hustou srst.

Do nových domovů již odešly obě tříbarevné holčičky - Femke a Frufína. Femke se odstěhovala do Veselí nad Lužnicí, kde bude působit v chovatelské stanici Sakhi, takže ji budeme potkávat na výstavách. Frufínka se nestěhovala daleko, zůstala ve Žďáře, asi 10 minut chůze od nás - tak mám tu svou strakatou holčičku hodně blízko.

Ostatní koťátka z vrhu F jsou ještě volná, rezervaci u některých jsem zrušila, jde mi hlavně o to, aby koťátka měla ty nejlepší domovy a byla právoplatnými členy nových rodin. Pokud se vám některé z koťátek líbí a hledáte skvělého společníka, zavolejte mi. Koťátka jsou připravená odejít do nových domovů. Všechna mají po rodičích předpoklad velkého vzrůstu, ale hlavně jsou dokonale vymazlená, uvrněná a velice přítulná. Dvě koťátka se představí na sobotní výstavě v Olomouci, kde se také 4 měsíce po porodu ukáže naše veliká Sisinka.

12. 11. 2009

Nějak nás ten rychlý a nenadálý přechod z teplého podzimu přímo do zimy zdecimoval. Viróza v kombinaci se zánětem nosohltanu korunovaná pravou rukou v sádře mi znemožnila spoustu běžných činností. Ale zato jsem měla mnohem víc času na vymazlování našich strakáčků. Asistují mi u všeho a úplně nejskvělejší je, když si kolem mě lehnou; být obložená minimálně pěti koťaty je úžasný pocit. Všichni dohromady už váží 16,95 kg a jsou to pořádní macíčci. Po jedné večeři, kdy spořádali 40 deka hovězího zadního, se spokojeně všichni usadili na sedačce, tak jsem je hned musela vyfotit.

Lilovobílý kocourek Espritek má webové stránky, tak se můžete podívat, jak pěkně roste. Chystá se na svou první výstavu do Olomouce, budeme mu držet pěsti!!!
A ještě jedno překvapení máme, ale to až příště!

15. 10. 2009

Dnes přináším po delší době video ze života naší strakaté smečky. Jen vzhledem k počasí za oknem nevím, jestli bych neměla předělat kabátek stránek z podzimního na zimní :-D

21. 9. 2009

Dnešní aktuality začínám prosbou o pomoc pro kocourka z hodonínského útulku, který musel podstoupit operaci.
Dne 14.9.2009 nás kontaktovala paní z Valašského Meziříčí ohledně opuštěného kocoura za sídliště z Valašského Meziříčí. Kocour byl velmi nemocný a paní mu chtěla pomoci, neměla však prostředky na veterinární péči, a tak se obrátila s prosbou na nás. Kocoura jsme přijaly a 18.9. byl operován. Ukázalo se, že má oko napadané Herpes Virem, a tak bylo nutné jej celé vyoperovat. Kocour se nyní zotavuje po operaci, koncem září bude přesunut do nového domova v rodinném domku, který pro něj paní zajistila. Operace i s kastrací nás stála 3 000 Kč. Prosím, přispějte libovolnou částkou na úhradu těchto nákladů, které pro nás v této těžké době, kdy pečujeme o 80 koček ve dvou bytech a dalších 130 ve venkovních lokalitách, představují nezanedbatelnou částku. Číslo účtu je 177627810/0600, do poznámky připište prosím, že se jedná o pomoc pro kocourka Garfielda z Valašského Meziříčí.

Od koťátek z vrhu E dostávám jen samé dobré zprávy, Enynka si všechny doma včetně kocourka a pejska otočila kolem tlapky, Edíkovi dělá společnost andulák Bohoušek, tak mu není doma samotnému smutno, když je lidská smečka pryč. Na stránkách Eileenky - Greysinky přibývají stále nové fotky, můžete se podívat, jak roste do krásy. Ebísek poslal fotečku, kde mu září oči jako drahokamy. Espritek je přeborník v baštění, už má 2,30 kg.

Naše koťátka taky rostou jako z vody, ale z vody to není, každý večer spucnou pravidelnou porci hovězího masíčka. Každý týden se nám ta porce zvětšuje, spotřeba konzerviček stoupá, tvarohu brzy padne na jedno jídlo už celá vanička. Není divu, celá ta naše kotěcí osmička má velikou spotřebu, všichni dohromady váží už 6,80!!! A jakmile otevře mamina Sisinka mléčný bar, každý honem utíká, aby nezmeškal.

17. 9. 2009

Naše koťátka rostou skoro před očima. Baští jako o závod a už váží tolik, co naše předchozí koťátka ve stejném věku. Falco se propracoval k 800 g, nejtěžší je stále Fitti s 861 g a i malá Femke už překonala hranici 700 g. Jsou už z nich pěkné tryskomyšky, trénují kočičí obratnost, číhání na nepřítele, lovení ze zálohy, plížení a kočičí hřbety. Ale přitom to jsou čím dál větší mazlivci, stačí jen usednout a už je některý nezbeda na klíně a vrní. Puntíkatá Beruška docela dobře zvládá šplh po nohách do klína, pokud ji včas nezvednu. Taky mi jednou zkusila vyšplhat na záda, uličnice jedna, ale vše odpuštěno, protože jsem nejšťastnější, když jsou koťátka kontaktní a vyžadují lidskou pozornost.

Minulý týden měla koťátka z vrhu B dva roky. Přeji všem dlouhý a pohodový život a jsem ráda, že většina z nich má skvělé majitele.

8. 9. 2009

Naši flíčci měli v neděli 5 týdnů. Koťátkům ze všeho nejvíc chutná syrové masíčko, ale taky vařené kuřecí, krůtí a taky pochopitelně filé. No a samozřejmě také pribináčky, tvaroh, tatra a smetánka. Velikou radost mi dělá červenobílý Falco. Jako kotěcí miminko byl hodně malinký a často mu dalo moc energie propracovat se k pití u maminky, tak jsem ho hodně dokrmovala a nebo taky přikládala místo silnějšího Fittiho, aby měl dost maminčina mlíčka. A teď je z Falca pěkný baculínek s váhou 550 g. Za sebou už nechal všechny tři želvičky a taky Fanynku.

Od koťátek z vrhu E chodí jen samé dobré zprávy. Moc mě těší, že moje koťátka dělají svým majitelům radost. Eileenka už má své vlastní webové stránky. Ebísek bydlí v chovatelské stanici psů plemene howavart a na jejich stránkách naleznete také jeho fotografie.

2. 9. 2009

Naši flíčci mají dneska právě jeden měsíc. Už se pěkně zakulacují, i dříve nejmenší Falco předehnal dvě sestřičky. Velký úspěch jsem sklidila s vařeným krůtím masíčkem a už brzy ochutnají i syrové masíčko. Jsou velice akční a šikovní, ale především mazliví. Je to neskutečná podívaná, když se na zavolání ke mně hrne osmičlená kotěcí smečka!
V pondělí odejel do nového domova poslední kocourek z vrhu E - černý Ebísek. Už se seznamuje s lilovým britským kamarádem Tomem a čeká na něj postupně další seznamování s pejsky.

27. 8. 2009

Naše koťátka už pěkně rostou a stávají se z nich pořádní raraši. Na svůj věk jsou moc čiperní a nejen želvičky, o kterých se to všeobecně ví. Dneska jsem je musela přestěhovat do ohrádky, protože už hravě zdolali okraj krabice. Ve šplhu se opravdu překonávají. Díky tomu, že je dokrmuji, jsou z nich uvrnění přítulové až přísavky. Stačí, abych promluvila a už se ke mně hrnou. Když si mezi ně sednu do ohrádky, ve chvilince mám minimálně polovinu koťat na klíně. Začali jsme trénovat pribináček s tvarohem, sklidila jsem veliký úspěch, i když mimina byla pěkně zapatlaná. Brzy přijde na řadu vařené kuřecí masíčko. Na jejich stránku jsem přidala fotky ve třech týdnech.

Z "éčkových" koťátek nám doma zbývá už jen Ebísek, ale i jeho čeká odchod už po neděli. Ostatní koťátka se v nových domovech už zabydlela, jsem zásobovaná zprávami i fotkami. Eileenka je rozmazlovaný jedináček v Bílině, Edíček sdílí domácnost s anduláčkem ve Vysokém Mýtě, Enynka s kocourkem v Novém Jičíně a Espritek s dvěma kočičkami a fenkou v Mikulově.

18. 8. 2009

Na stránku naší kotěcí osmičky jsem přidala nové fotografie. Miminka už otevřela očka a začínají se spolu malounko packovat. Medvídek se asi doslechl, že jsem o něm prohlásila, že je líný, tak dneska začal trénovat poskoky. Některá koťátka mě taky pobavila, když se plazila po mamině a klouzala po jejím velikém těle jako tučňáci po kře.

Zato s koťátky z vrhu E se už začínáme pomalu loučit. Včera odjel první z nich - lilovobílý Espritek. Cestu až na občasné pomňoukávání zvládl dobře a v novém domově se už seznamuje s jeho obyvateli. A dnes odjela modrobílá Enynka, máme o osm bílých tlapek míň. Doufám, že se budou mít koťátka v nových domovech moc krásně.

12. 8. 2009

V neděli 2. srpna přivedla na svět naše Sisinka neuvěřitelných 9 koťátek! Celý porod zvládla sama, já jen chvílemi pomáhala s čištěním a sušením koťátek, když některá šla rychleji za sebou. Ze začátku mi to ani tak nepřišlo, když mělo každé miminko jinou barvu, při sedmi jsem již znejistěla, při osmém jsem propadala panice a devátému jsem prostě nemohla uvěřit. Na kočičku prvorodičku neskutečný výkon. Bohužel jeden kocourek později zemřel, takže nyní máme 8 krásných miminek. S krmením Sisince trochu pomáhám, aby měla všechna miminka dostatek mléka. Jsou neuvěřitelně dravá do života a lačná po mlíčku. Dnes již někteří začali otvírat jedno očíčko a brzy si budou chtít hrát a ne jen jíst a spát.
Tento vrh je velice pestrý, Sisinka si nejspíš usmyslela, že mi splní moje tajná přání. V minulém vrhu jsem si moc přála čokoládového kocourka, tak toho mi přivedla na svět jako devátého v pořadí. Další moje touha byla mít čokoládově želvovinovou bikolorku - tak tam mi to splnila dokonce dvakrát a ještě to korunovala harlekýnkou, která je puntíkatá jako beruška. Dvě čokoládové bikolorky jsou po tatínkovi, čokoládový harlekýnek s elegantním knírkem pod nosem a červený harlekýnek doplňují s čokouškem trojici kocourků, která je tentokrát proti holkám v menšině. Jen je mi velikou záhadou, že i při tak velikém počtu koťátek není ani jedno v ředěné barvě.
Fotografie jednotlivých koťátek přineseme později, Sisinka je velice ostražitá maminka a hlavně dost tvrdohlavá, co se týče umístění pelíšku pro koťátka. Zatím na stránkách koťátek najdete jejich společné fotky a můžete se podívat na první video.

11. 8. 2009

Všechna koťátka z vrhu E jsou již zadaná, nyní čekají na druhé očkování a postupně se budou rozcházet do nových domovů. Dnes slaví 12 týdnů života a jsou z nich plnohodnotní členové naší kočičí smečky, nechybí u žádné lumpárny, asistují mi při práci a asi nejvíc je fascinuje uklízení.

30. 7. 2009

Přidala jsem odkaz do rubriky HCM - přečtěte si. Jedná se o překlad článku MVDr. Niziolka, který velice srozumitelnou formou přibližuje problematiku HCM i laikům, kteří se neorientují v lékařských termínech. Děkuji Kláře Kasíkové z chovatelské stanice de Claire, CZ.

Naše koťátka v úterý oslavila 10 týdnů. Mají za sebou už první očkování a zvládla ho v pohodě, jen sem tam některé kviklo, aby si pan doktor nemyslel, že má v ordinaci nějaké plyšové hračky.

Taky nám už přišly rodokmeny, bylo to celkem bleskové, vzhledem k tomu, že je doba prázdnin a dovolených. Jen z Eileenky nám udělali Eilee, zapomněli na písmenko n, ale snad bude spokojená i bez něj. Jestli se vám líbí britští colourpointi, tak chovatelská stanice Sweet Calimero, CZ, CZ má na výběr kočičky i kocourky a dokonce i se stříbrem.

13. 7. 2009

Zítra budou mít naše Éčka 8 týdnů. V neděli se mi rozesadila na škrabadle přesně podle barev - nahoře modří, pod nimi bílotlapkáči a do tunýlku si vlezl černoušek. Musela jsem je hned vyfotit, kdybych je tam rozesadila sama, určitě by nevydrželi tak dlouho, ale takhle se mi podařilo nafotit spoustu obrázků než se koťátka začala kočkovat a seskakovat dolů. Fotku berte jako pozvánku na jejich stránku, kam jsem vložila další čerstvé fotečky.

Carinka z vrhu C je už vykastrovaná, jak je vidět z fotek, stala se z ní krásná kočička, uchovala si svou kulatost a moc jí to sluší.

Minulý týden jsem dostala fotky Bobíška. Vyrostl z něj krásný kocourek, který je tak trochu rarita - po přelínání z koťátkovské srsti se mu začalo objevovat poloviční bílé véčko v obličejíčku.

1. 7. 2009

Koťátka mají 6 týdnů a jsou z nich už tryskomyšky. Pěkně baští, masíčko jim moc chutná, kromě syrového hovězího mají ráda i vařené kuřecí a nebo filé. Éďa Méďa už ochutnal i koťátkovské granulky. Váhově soupeří s Elliotkem, včera měli oba shodně 770 g. Espritek je o něco lehčí, ale určitě oba kluky brzy dožene. Enynka váží 758 g a Eileenka je sice nejlehčí, ale je to moc pěkně stavěná kočička a na pohled mívám někdy problém rozeznat ji od modrého bratříčka.

Velká legrace je pozorovat ty mrňousky s velkými kočkami. Všichni je mají moc rádi a vzorně se starají, jen Eliska jako pravá dáma dává najevo, že teď je tady služebně nejstarší britka a nesluší se jí to její babičkovství připomínat.

21. 6. 2009

V pátek oslavila naše koťátka první měsíc od svého narození. Už papají pribináček s tvarohem, vařené kuřecí masíčko a ochutnala s velkým úspěchem i syrové hovězí. Pilně už taky trénují chození na záchůdek. Kromě maminky mají dvě vzorné pečovatelky, Kačenku a Aginku. Holky se vzorně starají, koťátka pečlivě umývají a hrají si s nimi. Jen fotografie nejsou ještě žádná sláva, stále ještě nechci koťátkům pouštět do očí blesk. Navíc jsou koťátka hodně neposedná a už vůbec nechtějí pózovat. Snad to příště bude lepší.

11. 6. 2009

Z celé té radosti nad koťátky jsem zapomněla na jednu velice podstatnou a důležitou věc. V dubnu byla naše Sisinka na vyšetření HCM a je stejně jako její rodiče negativní. A minulý týden jsem na totéž vyšetření vzala našeho Čokýnka, byly mu už tři roky a od minulého vyšetření uplynul již téměř rok. Měla jsem velkou radost, když jsem se dozvěděla, že i Čoky je HCM negativní. Certifikáty z vyšetření najdete na stránkách Čokyho a Xuxu.

10. 6. 2009

Včera byly našim koťátkům 3 týdny. Už se z nich stávají čiperky a začínají pořádat hony kolem pelíšku, jsou ještě neohrabaní a občas spadnou na čumáček, ale každým dnem se zdokonalují. Minulý týden nejmenší Edík svou ztrátu dohonil a už směle konkuruje svým bráškům. Z holčiček vede Enya, je těsně za brášky. Ze všech koťátek má nejvíc energie na vymýšlení lumpačin. Elliotek s Espritkem jsou pohodáři.

V neděli jsem se byla podívat v Kuřimi v chovatelské stanici Lege Artis na Čokýnkova koťátka. Nedávno jim bylo 9 týdnů. Rostou z nich moc pěkní briťáčci, jsou to moc mazlivá koťátka v tom nejkrásnějším kočičím věku.

2. 6. 2009

Naše koťátka pěkně přibírají na váze. Všechna už překonala 300 g. Mají otevřená očíčka a zkoumají si pacičky a sebe navzájem. Jejich maminka Andulka se o ně vzorně stará. Všechny ostatní kočičky včetně tatínka si je už prohlédli, ale ještě to pro ně není to pravé. Počkají si, až mrňata povyrostou a věřím, že se Kačenka ujme výuky v lumpárnách, Aginka jim bude příkladem v jídle a Eliska je bude učit úctě k dříve narozeným :-).

Dnes slaví první narozeniny koťátka z vrhu D. Přejeme jim všechno nejlepší, hodně zdravíčka, spokojenosti, stále plné mističky a spoustu radosti s jejich rodinkami. Z Aginky vyrostla veliká kočička, které do 5 kil chybí už jen maličko. Dastýnek je už vykastrovaný a pan doktor mu navážil 6,70!

Přišly mi taky nové fotky Benjiho. Má nového kamaráda - šťěňátko jorkšíráčka. Jsou z nich výborní kamarádi.

26. 5. 2009

Máme májová koťátka!!!!
Nejsou sice tříbarevná, jak se na májová koťátka sluší, ale když sečtu jejich barvičky dohromady, dají dokonce čtyři! V úterý 19. 5. přivedla na svět naše Andulka 5 krásných koťátek. Porod byl tentokrát těžší než předchozí. První modré koťátko šlo zadečkem napřed a Andulce se ho nedařilo vytlačit. Po dvaceti minutách marného tlačení jsme uháněli na veterinu. A tam díky šikovnosti pana doktora Johanidese a jeho sestřičky přivedla Andulka na svět všechna koťátka. Porod se naštěstí obešel bez císařského řezu. Koťátka byla všechna v pořádku a s porodními váhami od 115 do 122 g. Mamina moc unavená, ale neskonale šťastná. Opět se ukázalo, jak je dobré mít pro případ komplikací po ruce připraveného doktora s veškerým vybavením.
A jaké jsou teda barvy našich koťátek? První přišla na svět modrá holčička, za ní následoval modrý chlapeček. Třetí se narodila modrá bikolorka s dostatečným podílem bílé barvy. Pak spatřil světlo světa lilovobílý klouček, který rozložením barev jakoby vypadl z oka své bílotlapkaté sestřičce. Strašně moc jsem si přála čokoládového nebo čokoládovobílého kloučka, ale to se mi nesplnilo. Poslední kocourek je celý černý. A určitě z něj vyroste nádherný veliký černý briťák, má tady dva velké černé vzory, tak se je bude snažit dohnat. Pohlaví koťátek berte zatím s jistou rezervou, jako vždy hned po porodu mám zcela jasno, ale pak začnu pochybovat, jistotu mám teprve až když mimísci začnou běhat se vztyčenými anténkami :-D.

22. 5. 2009

Dnes slaví své třetí narozeniny náš milý pohodový Čokýnek, taťka nejen našich koťátek. Přejeme mu hodně zdraví a spoustu spokojených let, aby nás neustále oblažoval svojí skvělou povahou. Jako dárek dostal procházku po naší minizahrádce (pod bedlivým dozorem) a moc si to užíval. Ovšem první dáreček (i když tři dny před narozeninami) dostal od Andulky - nadělila mu krásná mimínka! O těch ale více až po neděli.

Dokončila jsem sekci HCM, jsou v ní kromě mých zkušeností i informace o nemoci, možnosti vyšetřování, seznam lékařů, kteří vyšetření provádají, další doporučení k chovu a odkazy na další informace o této hrozné nemoci.

11. 5. 2009

Nedávno nám přišly nové fotografie Kačenčiny sestřičky Borůvky - Carinky. Má se moc dobře, jak je z fotek ostatně vidět. Roste z ní pěkná kočička a uchovala si svou typickou spací polohu - zalomená jako paragraf a drápek zaseknutý do sedačky. V modrém květinovém pelíšku jí to opravdu sluší. Moc děkuji Markétce za krásný domov pro Borůvku.

24. 4. 2009

Dnešní den je ve znamení narozenin. Své čtvrté narozeniny slaví naše Eliska a první narozeniny Kačenka a spolu s ní její sourozenci, které loni 24. 4. přivedla na svět Andulka jako dárek k Elisčiným narozeninám.

20. 4. 2009

V pátek 17. 4. podstoupila naše Kačenka kastraci. Dlouho jsem váhala, vybrala jsem pro ni i krásného a hlavně na HCM vyšetřeného kocourka, ale od 1. března do 16. dubna měla už čtyři říje a každá nová byla vždy delší než předchozí. Kačenka nemyslela ani trochu na jídlo a pořád hubla. Musela jsem ji držet trvale od Čokyho, střídaly se u ní sice další kočky, aby jí dělaly společnost, já jsem se snažila s ní trávit také hodně času, ale bylo mi jí moc líto, že nemůže vesele a bezstarostně dovádět jako malá Agi. Nakonec jsem se tedy rozhodla Kačenku dále netrápit a objednala jsem ji na kastraci. Kačenka ji v pohodě zvládla stejně jako Agi a teď už s ostatními kočkami vesele dovádí.

11. 4. 2009

V chovatelské stanici Lege Artis se 2. dubna narodila koťátka, jejichž tatínek je náš Čokýnek. Krémovobílé Vanilce z Lužinek se povedl opravdu pěkně pestrý vrh - krémový kocourek, krémovobílý kocourek, lilově želvovinová bikolorka, ale hlavně úžasné zbarvení, které tolik miluju - čokoládově želvovinová bikolorka! Vanilce moc blahopřejeme, mimísci ať mají stále plný mléčný bar, ať rostou do krásy a hlavně ať pak najdou krásné a láskyplné domovy.

8. 4. 2009

Jaro dorazilo konečně i k nám na Vysočinu, tak jsem neodolala a stránky jsem také oblékla do jarního kabátku. V pondělí 6. 4. oslavila naše Sisinka své první narozeniny. Moc jí blahopřejeme a kromě zdravíčka jí přejeme, aby zůstala stále stejně veselá a ztřeštěná, jako dosud.

15. 3. 2009

Po smutném týdnu trochu lepší zprávy. Moje koťátka se mají v nových domovech dobře. V uplynulých dnech jsem dostala skvělé zprávy od Amálky, Zuzanky, Bagíška, Borůvky, Čokýnky, Čárlíka, Dastýnka a Dejlečka. Amálka je tolik podobná dědečkovi Elíškovi, že mi její fotky zase vehnaly slzy do očí.
Doplnila jsem čerstvé fotky v galerii odchovů, Dastýnek má už také svou. Také jsem už udělala galerii fotografií všech našich kočiček, i když výběr fotek byl moc těžký, mám jich tolik, že jen projít je všechny, by zabralo spoustu času.

9. 3. 2009

Děkuji všem známým i zcela neznámým lidem, kteří mi vyjadřují soucit a účast s úmrtím Elíška. Moc si toho vážím. Bohužel se vyskytly i dvě chovatelky, které mě zcela neomaleně a hrubě velmi krátce po Elíškově smrti žádaly o předložení certifikátu o HCM pozitivitě kocourka. Dokonce došlo i ke zpochybňování jeho diagnózy. K tomu mohu jenom říct, že doopravdy nemám v ruce vyplněný formulář od veterináře. Ovšem kocourka ošetřoval a vyšetřoval doktor, který je jedním z odborníků, kteří vyšetření na HCM provádějí. A protože jsem již nechala vyšetřit hodně svých koček, mohu zodpovědně prohlásit, že vyšetření Elíškova srdíčka prováděl stejně, jako při běžném vyšetření na HCM. Jen si tentokrát nezapisoval hodnoty, protože na prvním místě bylo poskytnout kocourkovi první pomoc. Ani ve snu mě v té chvíli nenapadlo, abych doktora požádala, aby místo věnování se kocourkovi začal vypisovat potvrzení o vyšetření, protože si to někdo dovolí zpochybňovat. A jen proto, aby obě dámy byly uspokojené, nebudu žádat doktora o dodatečné potvrzení. Kocourka jsem rovněž nenechávala pitvat, byl pro mě příliš drahý a milovaný na to, abych ho nechala rozřezat jen kvůli nim. Ani ve snu mě nenapadlo, že když řeknu pravdu, bude to zpochybňováno (většinou to bývá naopak, už mockrát jsem se setkala se snahou něco ututlat). Tahle nemoc je tak hrozná, že jsem doufala, že svou upřímností pomůžu otevřít chovatelům oči, aby se začali víc zajímat o vyšetřování. Jsem ráda, když to někomu pomůže, kdo chce mít ale oči zavřené a tváří se, že žádný problém neexistuje, tomu zřejmě není pomoci. Je mi jen líto těch nevinných koček.

5. 3. 2009

Dnešní novinky se mi nepíšou dobře. Moje noční můra se vrátila … a bohužel udeřila ze strany, z které jsem to vůbec nečekala. V úterý 3. 3. 2009 Elíšek ochrnul na zadní nohy. Stalo se to během chviličky, v půl páté to byl ještě kocour, který vesele běhal a skákal a asi za 10 nebo 15 minut se za mnou do obýváku připlazil ochrnutý kocourek. Protože jsem věděla, že nikde nespadl, bylo mi jasné, o co se může jednat. Hned jsem popadla kocoura a jeli jsme na veterinu. Tam se bohužel moje laická diagnóza potvrdila. Tromb v aortě utlačuje míchu, znemožňuje průtok krve do dolní části těla. Bohužel je to průvodní a častá komplikace HCM. Ano, loni negativní kocour v sobě přesto tuto nemoc měl. Vyšetření jeho srdíčka ukázalo úplně jiný obraz, než loni. Nemoc skrytě číhala a zaútočila z čista jasna. Elíšek dostal injekci a doktor mi řekl, že počkáme 24 hodin, jestli nezabere podpůrná léčba a alespoň částečně se Elíšek na nohy nepostaví. Doma jsem dala Elíškovi prášek, ubytovala jsem ho v pokojíku, kde byl sám a neměl možnost se moc pohybovat, aby se zbytečně nevysiloval. Přesto se zkoušel plazit, nakonec si našel dvě místečka, kde strávil své poslední hodiny. Do večera sice občas Elíšek reagoval na dotyky na zadních tlapkách, jednou nebo dvakrát mi i ruku odkopl, trochu i zašvihal ocáskem, ale bylo vidět, že mu není dobře, jeho pohled šel kamsi mimo. Pokoušel se plazit, zadní nohy za sebou tahal, pohled na něj mi rval srdce (ach bože, jak často tohle spojení člověk používá a přitom si ani nedovede představit, co to je, když doopravdy rve srdce HCM). Když jsem se vrátila z práce, už se mi zase zdálo, že hůř reaguje na dotyky, neměl snahu vůbec nohama odkopávat, měl je stále hrozně studené, jen občas mu zaškubala špička ocásku. Vedle záchůdku byla krvavá louže moči. Na veterině doktor ještě zjišťoval ultrazvukem prokrvení tkání, bohužel od poloviny páteře krev neproudila. Ochrnutí nezvratné, možnost vyléčení nulová. V půl šesté mu doktor píchnul milosrdnou uspávací injekci.

Moc mě jeho smrt zasáhla, nejen proto, že byla tak nečekaná. Znovu mě to potvrdilo, jak zákeřná a nevyzpytatelná může být tato nemoc. Dlouho jsem si lámala hlavu, jak je možné, že Elíšek s negativním vyšetřením a Kačenka – též negativně vyšetřená, mají spolu pozitivní Elisku. Teď už je jasné, že Eliska zdědila nemoc po Elíškovi. Bohužel ani negativní vyšetření v šesti letech nemusí znamenat, že zvíře bude negativní i po zbytek života a nebude tuto nemoc přenášet. Pokud jsou zasažené předchozí linie, je zřejmě velká pravděpodobnost, že nemoc propukne i v pozdějším věku. Je mi moc líto, že tenhle důkaz musel přinést zrovna můj Elíšek. A právě proto bych chtěla apelovat na všechny majitele britek, aby své chovné kočky a kocoury vyšetřovali každý rok, aby měli v sobě dost chovatelské cti a nekoukali jen na odchovy za každou cenu. Aby se nespokojili s tím, že jejich zvíře se těší dobrému zdraví a navenek na žádnou nemoc nevypadá. Aby sledovali linie, kde se tato nemoc vyskytla a alespoň do doby, než bude k dispozici kvalitní spolehlivý genetický test, chodili každoročně na vyšetření ultrazvukem ke specialistovi.
Bohužel, nedělám si iluze, že tenhle můj apel bude širokou chovatelskou veřejností britek vyslyšen. To pochopí jen ten, kdo viděl, jak mu zvíře na tuhle hroznou nemoc umírá. Jenže mnozí chovatelé raději rizikové jedince prodají (v lepším případě vykastrované), aby tu zátěž smrti nemuseli nést. Je mi z toho strašně moc smutno.

1. 3. 2009

Měla jsem doma chvilku krásnou růžovou kravičku - dárek pro budoucí štěňátko mojí kamarádky, a náš Čoky se do ní strašně moc zamiloval. Hrál si s ní, okusoval jí, válel se na ní, když jsem ji na chvilku schovala, hned ji hledal. Zkusila jsem, co na to ostatní kočky, ale ty se jen milostivě nechaly vyfotit, jako hračka jim to nic neříkalo. Ale Čoky už má smůlu, růžová kravička bude brzy rasovaná od malé tollerky. Tak alespoň pár fotek na památku.

Dostala jsem čerstvé fotky Čokýnky z Bystřice. Byla minulou středu na kastraci, zvládla ji dobře a už určitě zase řádí s kamarády Betynkou a Quinečkem. Její bráška Charlie podstoupil kastraci už před několika týdny. Jsem ráda, když noví majitelé mých koťátek dodržují kupní smlouvu.

25. 2. 2009

Naší malé Agi bříško po kastraci pěkně zarůstá, jen ta mrška malinká chtěla asi panu doktorovi usnadnit práci a jeden steh se pokusila vytáhnout. Jenže zjistila, že jí doktor zašil důkladně, tak vytahání ostatních stehů už nechala na něj. V čekárně se sice trošku klepala, ale v ordinaci předvedla vzornou hodnou kočičku a ani necekla. Stránku Aginky už najdete mezi kastráty.

Nedávno jsem dostala čerstvé fotky kočičky Sisinky - Adélky z prvního vrhu. Už jí bylo kotěcí škrabadlo malé a tak dostala k druhým narozeninám nové veliké. Je vidět, že se má v Brně jako princeznička! Díky za skvělý domov!

16. 2. 2009

V sobotu se naše Sisinka poprvé představila v otevřené třídě na výstavě v Kongresovém centru v Praze. Posuzovala jí norská rozhodčí paní A. G. Edstrom. Sisinka se jí moc líbila, především svalnaté velké tělo, krátké a silné nohy, ale nejvíc byla unešena z jejího krásného rozdělení barev. Před námi posuzovala několik bikolorů a trikolorek a u každé řekla, že u dvou nebo tříbarevných kočiček mají být barvy vidět ze všech stran. A to naše Sisinka splňuje, její bílý pruh přes zádíčka je opravdu nepřehlédnutelný. Samozřejmě drobné výtky měla k trošku delšímu ocásku, i oči by mohla mít Sisinka víc otevřenějšíí, ovšem toho jsem si vědoma, nikdo přece není dokonalý. Sisinka dostala pěkný posudek se srdíčkem, V1 a svůj první CAC.

Výstava se mi líbila, setkala jsem se tam s milými přáteli nejen z kočičího světa. Bohužel zakončení pro nás nebylo zrovna příjemné, utržený výfuk u auta nám znemožnil odjezd, ale díky milým lidem z výstavního výboru jsme nemusely mrznout při čekání na odvoz na parkovišti a především díky paní Hrabětové se nám podařilo zajistit i odtah auta do servisu. Díky mému švagrovi, který nelenil a ze zasněženého Pelhřimova se vydal pro trosečníky do Prahy, jsme přece jenom mohli vyrazit na zpáteční cestu. Nakonec vše dobře dopadlo a navzdory husté chumelenici a neprohrnutým silnicím jsme přesně o půlnoci přijeli domů.

Naše malá Agi má za sebou kastraci. Zvládla ji úplně v pohodě, nevím, co jí doktor do narkózy namíchal, ale naše nejmladší se po prospání sice ze začátku trošku motala, ale ani jednou nezvracela a už 12 hodin po kastraci skákala na gauč, na stůl, procházela se po lince, dojedla zbytky ze tří misek ostatních koček, hrála si a vůbec se tvářila, jakoby se nic nestalo. Nebýt vyholeného bříška a jizvy, nikdo by nic nepoznal.

No a když už jsme byli na té veterině, vzala jsem s sebou i Andulku na vyšetření srdíčka. Už jí byly dva roky a pokud by měla mít koťátka, chtěla jsem mít jistotu, že je zdravá. I toto vyšetření má Andulka negativní.

V uplynulých dnech mi také přišly fotografie od našich kocourků – lilovobílého Benjiho a černobílého Dastýnka. Tady je jen malá záloha, ostatní fotografie naleznete v jejich galeriích, do kterých se dostanete kliknutím na fotografii.

11. 2. 2009

Po měsíční pauze konečně aktualizace. A jak můžete vidět, během měsíční odmlky jsem nezahálela, ale pilně pracovala na nové podobě stránek. Zda se povedly, to ponechávám na hodnocení návštěvníků, písmo se mi zdá pro oko lepší než původní bílé na tmavém podkladě. Ještě budou následovat drobné úpravy, doplnění fotografií atd., prostě stále je na čem pracovat. A co naši kočičáčci? Andulka a ostatní kočičky z vrhu A oslavily dva roky. Naší Sisince už bylo 10 měsíců a tak ji čekají výstavy v otevřené třídě. Kačence bude 10 měsíců teprve 24. 2., ta se představí na výstavě asi až v dubnu v Hradci. Malá Agi má za sebou první mrouskačku a tak ji čeká kastrace.

11. 1. 2009

V novém roce se pokouším o doplnění a různá vylepšení stránek. Zabírá mi to sice dost času, ale doufám, že stránky budou pak ještě přehlednější. Zatím pracuji na fotogalerii, už jsem doplnila fotografie koťátek v nových domovech, ještě zpracovávám fotogalerii všech našich kočičáků. V naší kočičí smečce panuje zatím klid, dorostenci stále dovedou řádit jako černá ruka, ale přece jenom se už zklidňují a dovedou si vychutnat chvíle spánku a pohodlíčka.



Prohlašuji, že se zříkám odpovědnosti za případný výskyt a úmrtí na HCM u potomků Best Suzi from Eli’s Castle, CZ a Bastien Baghera from Eli's Castle, CZ.
Best Suzi byla prodaná do chovu, majitelka byla upozorněna na pozitivitu matky kočičky a požádána o vyšetření na HCM. Paní Krušandlová sice tvrdí, že kočičku nechala vyšetřit, avšak o tom nepředložila jediný důkaz ani mně, ani Základní organizaci, kde byla členem než vystoupila z SCHK kvůli prohřešku proti chovatelskému řádu (odchov koťat bez průkazu původu - více informací naleznete zde na samostatné stránce).
Pokud budete v budoucnu někdo kupovat koťátka po Best Suzi, požadujte předložení certifikátu o vyšetření na HCM.
Bagíšek byl prodaný na mazlíka, majitelka ho přesto uchovnila. Požádala mě o souhlas do chovu, ten jsem jí ale odmítla dát z důvodu výskytu HCM pozitivity u jeho matky Bluewhite Elis. Paní Kopecká přesto na Bagíškovi odchovala minimálně dva vrhy koťat bez průkazu původu. Jeden z tehdy narozených kocourků již na HCM zemřel - více informací naleznete zde na samostatné stránce.

Zároveň děkuji všem ostatním majitelům mých koťátek, kteří dodrželi kupní smlouvu. Koťátkům poskytli skvělé domovy, nemůžu si přát víc, než aby takové milující majitele měla všechna naše budoucí koťátka.



© Eli's Castle, CZ • All rights reserved • webdesign by Alena Cihlářová