chovatelská stanice

Archiv 2010

20. 11. 2010

Konečně mám opravený notebook, data jsou obnovena, jen s poštou mi to trochu vázne, ale konečně se mohu věnovat stránkám. Naše koťátka rostou jako z vody. Hračičkové už mají 3 měsíce, konečně i druhé očkování (nebyly vakcíny!?!?!) a jsou velice akční. Pořekadlo, že řádí jako černá ruka u nás platí na sto procent. Hepinka váhově předehnala Helinku, ale né o moc, obě holky mají 1,80 a 1,70. Hawkie jako správný kluk a pořádný budoucí kocour má 2,30 a je moc krásný. Už se na něj těší jeho rodinka, nebude bydlet daleko - poputuje do Přibyslavi ke stejně zbarvenému staršímu bráškovi Leonkovi. Tam bude ve skvělých rukou! Obě holčičky jsou zatím ještě volné. Jsou nádherné, už vyrostly z "ježatého" období a tak mají krásný lesklý kožíšek, Happinka má po tatínkovi širkou hlavu, Helince zůstala podnikavá a zvídavá povaha - nechybí u žádné lumpárny. Velice mi připomíná "malou" Agi v kotěcích letech.

Malí indiánci dělají opravdu čest svému jménu. Když za nimi přijdu, vítají mě pravým indiánským pokřikem. Jsou velice šikovní a neskutečně hraví a mazliví. Belinka je pěkné číslo, vydá za pět kocourků, mamina ji občas musí krotit. Oba kluci jsou velice uvrnění, stačí jednou pohladit a nahazují motůrek. Váhově kupodivu dlouho vedla Belinka, ale kluci ji už pomalu dohánějí. Všichni milují tvarůžek, smetánku, tatru, vařené masíčko a filé, ale nejvíc syrové hovězí. To si každý dovede pořádně hájit svou porci.

A ještě k událostem dnů, kdy jsem nemohla pořádně pracovat na stránkách - musím se pochlubit úspěchem Espritka. V říjnu se zúčastnil výstavy v Praze a vedl si velice dobře. Získal CAP, byl nominován do BIS a také do speciální soutěže britských koček! Moc mu blahopřejeme a Konečným velký dík za krásný domov pro Espritka.

Jeho sestřička Enynka se také prezentovala na výstavě, tentokrát v Polsku. I ona byla úspěšná, moc se posuzovatelce líbila a Enynka tak získala svůj poslední CAC a stala se šampionkou. Také Karin děkujeme za skvělý domov pro Enynku.

A ještě jedna skvělá zpráva - Femince, která bydlí v chovatelské stanici Sakhi , se narodili dva krásní kocourci - červený a čokoládový. Tatínek je moc krásný krémový bikolor, rovněž testovaný na HCM. Pokud chcete krásné koťátko v některé z těchto barev, neváhejte kontaktovat paní Stejskalovou.

31. 10. 2010

Uplynulé období u nás bylo jak radostné, tak hodně smutné. Nejprve spousta radosti, když Sisinka 15. října přivedla na svět svá druhá koťátka. Bohužel byl porod hodně dlouhý, dvakrát jsme museli na veterinu a i když se vše nakonec obešlo bez císařského řezu, jeden kocourek se narodil mrtvý a za dva dny mi další dva zemřeli, protože byli dlouho v porodních cestách a bohužel vdechli plodovou vodu a ačkoliv jsem pilně odsávala a vyklepávala, část vody jim na plicích ještě zůstala a způsobila zápal plic, s kterým se tak mladičký organismus i přes snahu veterináře nemohl vypořádat. Máme tedy jednu čokoládovou bikolorku s úžasným rozdělením barev, jednoho červenobílého kocourka, který má menší podíl bílé barvy, ale určitě z něj bude úžasný mazlík. A třetí kocourek je krémový - první v této barvě v naší chovatelské stanici. Sisinka je vzorná mamina, miminkům se pilně věnuje.

Druhá zpráva patří mezi ty smutné. Naše nejstarší kočička Agina odešla 22. října za duhový most. Už nějaký čas bylo vidět, že to vzdává, přestalo jí chutnat a i když jsem se snažila snést jí ty nejlepší lahůdky, vždycky to bylo jen na krátký čas, pak už i ty začala odmítat. Zemřela u nás doma, tak jak to bylo její přání. Měla krásný život, sedmnáct let dlouhý život. Teď už se prohání v psím a kočičím nebíčku a zase si užívá jako zamlada.

11. 10. 2010

Můj notebook s uloženými webovkami právě prochází nějakou krizí, takže jsem byla nucená vzít zavděk starým stolním počítačem, což s sebou přineslo pracné přetahování všech nutných souborů a fotografií. Snad toto provizorní řešení bude fungovat. Černí kominíčci jsou den ode dne šikovnější a čipernější. Už váží přes kilo a je s nimi moc legrace. Do jejich her se samozřejmě zapojuje celá smečka. Kačenka s Agi jsou vzorné pečovatelky, i Pirátka naznala, že je příjemné opečovávat malá koťátka. Punťa jako správná akční želva a kandidátka na vedoucí smečky (ovšem až po Elis a Sisince) používá spíš výchovné prostředky, i když často se dává strhnout k hrám a jde koťatům velkým příkladem ve vymýšlení alotrií. Tak se naši mrňouskové už naučili stěhovat tunel přes celý pokoj, zahradničit v květináčích a lozit po škrabadlech. Také v lovení plyšových myší jsou už přeborníci. Hawkie je už zamluvený, jeho sestřičky ale ještě čekají na budoucí majitele.

Před týdnem oslavila koťátka z vrhu G své první narozeniny. Od všech majitelů jsem dostala krásné fotky, moc za ně děkuji. Kocourci jsou již všichni vykastrovaní a moc jim to sluší. Gwendulka získala v září na výstavě svůj první CAC. Podle Světlany se prý ráda předvádí a vše okolo v klidu pozoruje. Jen nevím, po kom to má - po zdrhacím taťkovi určitě ne ;-)

18. 9. 2010

Naše veliká koťátka mají už za sebou první měsíc života a v pondělí jim bylo už pět týdnů. Stále lámají váhové rekordy - Hawkie je přeborník - váží 729 g a velice slibně se vyvíjí. Musím se mu omluvit, že jsem ho posledně nazvala lenochem, už pochopil, k čemu slouží zadní nožičky a je z něj už taky veliký čilouš. Spolu s holkami řádí, momentálně se naučili všichni dělat krásné kočičí hřbety, tak se předhánějí, komu to jde líp.

15. 9. 2010

Kominíčci v pondělí oslavili čtvrtý týden a váhami opět lámou rekordy. Takhle těžká miminka jsem ještě neměla, Hawkie a Helinka mají ve 4 týdnech 625 g, Hepinka "jen" 595 g. S fotografováním začínají být potíže, protože zejména Helinka nevydrží na místě. Nejlépe se fotí Hawkie, protože je to takový lenoch. Koťátka se přestěhovala do prostorné ohrádky, kde mají dostatek místa na lumpačení, učí se pořádným kočičím kouskům. Samozřejmě je chodí okukovat babička, starší sestřička i tetička a hlavně taťka. Je až neuvěřitelné, jak dovede být takový obr něžný k malým mimískům.

Včera jsem byla na návštěvě u Fufínky, která bydlí nedaleko od nás. Sice průběžně dostávám její fotky, ale není nad to vidět kočičku osobně. Roste z ní krásná velká kočka s nádherně hustým odstávajícím kožíškem. Jako malá měla srst víc promelírovanou, teď se ale červené skvrny krásně oddělily od čokolády a spolu s bílou barvou vytváří pěkný kontrast k čokoládové. Fufína se má moc dobře a já děkuji paní Prouzové a Filípkovi za vzornou péči o ni.

Přišly mi nové fotografie Goldíka a Hračičky z Hostivaře. Kluci si o prázdninách užívali dovolenou na chalupě a tak si také vyzkoušeli lození po stromech. Teď už mají za sebou kastraci, stejně jako jejich bráška Georgínek.

V sobotu 11. 9. oslavila koťátka z vrhu B už třetí narozeniny!!! Utíká to moc rychle, přesto mi připadá, že to není zas tak dlouho, co jsem si tady s nimi hrála. Na fotografiích se představuje Bobíšek, jak je vidět, dokáže si pěkně užívat lenošení.

8. 9. 2010

Naše černá miminka už mají tři týdny a rostou přímo před očima. Dvě koťátka mají už půl kila, holčička Hepinka o něco méně. Už se začínají mezi sebou packovat a zkouší, zda je jejich zadní nožičky taky unesou. Nejčipernější, nejakčnější a nejupovídanější je Helinka, nejmazlivější a nejpřítulnější je Hepinka a Hawkie je trochu pecivál, v pelíšku sice už taky trochu řádí, ale mimo pelíšek je opatrnější. Je nádherně kulatý a věřím, že z něj vyroste stejný krasavec jako Ebísek. Koťátka už mají svou stránku.

1. 9. 2010

Když v lednu odjížděla Gwendulka do Novosibirska, nenapadlo mě vůbec, že bych se někdy mohla setkat s Olgou, u které bydlí. A přesto se nečekané stalo - před pár dny jsem se dozvěděla, že Olga bude v Česku se svými kamarádkami a bude se účastnit dvou výstav psů. A protože jsem měla rovněž v plánu cestu s kamarádkou Zuzkou na psí výstavu do Mladé Boleslavi, mohla jsem se s Olgou setkat. Jsem moc ráda, že jsem ji poznala, zjistila jsem, že máme hodně společných zájmů, kromě lásky ke kočkám taky lásku k nádherným labradorům. Gwendulka je opravdu v dobrých rukou.

Naši krásní černí kominíčci se mají k světu. Už je jisté, že máme dvě holčičky a jednoho kocourka. Jsou to pěkní macíčci, mají tak nacpaná bříška, že se sotva koulí. A jejich váhy tomu odpovídají. Ve dvou týdnech váží od 328 do 384 g! Klučík je pořádný lenoch, větší holčička se umí pěkně nahlas ozvat a menší holčička je největší mazlivka. Mamina Andulka se o ně pečlivě stará, ale velice mě překvapuje naše emancipovaná Eliska. Nejenže sledovala celý Andulčin porod, ale pořád chce být v blízkosti svých vnoučátek, občas je dokonce pomáhá umývat!

A na závěr několik fotografií našich odchovů - Dastýnek je už pořádný kocour a je hodně podobný taťkovi, ale i maminku Elisku nezapře. Fufínka už vyprovodila Filípka do školy a štístko Leonek umí pěkně lenošit u televize.

23. 8. 2010

Máme nová koťátka!!!!
Minulý týden v pondělí 16. 8. přivedla na svět Andulka nádherná koťátka. Tentokrát byl porod těžší než minulý, první dvě koťátka šla zadečkem a byla veliká, první 123 g, druhé 119 g. I třetí koťátko dalo Andulce hodně zabrat, šlo sice hlavičkou, ale bylo ze všech největší - 135 g!!! Tato tři koťátka mají stejnou barvu - černou! Nakonec ještě Andulka porodila čtvrté koťátko, ale bylo bohužel již mrtvé. Ale naše černá trojka se má velice k světu, všechna koťátka pilně bumbají maminčino mlíčko a za týden svou porodní váhu zdvojnásobila! Zatím jsem si jistá jednou holčičkou a jedním chlapečkem, třetí koťátko mě trošku mate a tak s určením pohlaví ještě vyčkávám, stejně jako s definitivní verzí jmen. Věřím, že z nich vyrostou krásné velké černé kočky, stejné jako jejich nádherná polosestřička a tetička v jedné osobě - naše krásná černá Agi.

Na další fotografii se představuje Balou Bear, syn Elisky a Čokyho. Vyrostl z něj nádherný kocour a je vidět, že se má moc dobře.

Nejstarší členka kočičí smečky - Agina - oslavila v srpnu krásné sedmnácté narozeniny. Bohužel už jí ubylo elánu a ztrácí také chuť k jídlu, špatně chodí, nevím, jestli ještě oslaví příští rok osmnácté narozeniny. Přežila už všechny psy v okolí a vypadá to, že už pomalu ztrácí motivaci a přemýšlí, jestli by jim neměla oživit poněkud jednotvárné dny v nebíčku.

11. 8. 2010

V pondělí 2. 8. oslavila naše koťátka z vrhu F své první narozeniny. Všem přejeme ještě hodně dlouhatánský život a ať dělají svým páníčkům jenom samou radost.
Na nových fotkách se představuje Čokoládový Fitti, který byl mimořádně veliký už u nás a teď v roce má 7 kg! Červenobílý harlekýnek Falco je také veliký krasavec a dovede moc pěkně pózovat.

Samé skvělé zprávy přichází i od koťátek, která navštěvují výstavní pódia. Čokoládovobílá Fanynka tak úžasně přede na každé výstavě, že si vždy vypřede titul a někdy i nominaci. Ke svým prvním narozeninám si nadělila titul Interchampion a my jí moc gratulujeme a hlavně děkujeme Lávičkovým za skvělou prezentaci, ale hlavně za nádherný domov pro Fanynku.

Z dalekého Novosibirska také přichází samé výborné zprávy. Modrobílá Gwendulka už má za sebou několik výstav a na té poslední získala ocenění Nejlepší junior výstavy. Také se spolu s ostatními kočičkami zúčastnila fotografování pro módní časopis, reklamní kalendáře atd. Světlano a Olgo, i vám díky za skvělý domov pro Gwen.

10. 7. 2010

V poslední době jsem trošku zanedbávala stránky, ale důvodem bylo předělávání kočičího pokojíku. Myslím, že kočiny jsou spokojeny, jen ještě přibude koberec. Zatím tam chodí odpočívat a zchlazovat se, protože tento malý pokojík je otočený na sever.

Poslední červnovou sobotu jsme se vypravili do Valtic na výstavu. Tentokrát jen s Puntičkou, protože naše Sisinka možná čeká koťátka. I když i s Puntičkou to nebyla zrovna trefa do černého, protože po čtyřech říjích je pohublá, navíc vylínaná, takže jsme ani žádné úspěchy nečekali. Ale valtická výstava mě vždycky láká, hlavně kvůli nádhernému zámku, navzdory vedrům bývá v jízdárně příjemně, ale především jsem se letos těšila na návštěvu u Espritka. Ten měl být vystavován až v neděli, proto jsme se domluvili, že se cestou z výstavy stavíme v Mikulově.

Puntička dopadla podle očekávání, velice přísná finská posuzovatelka jí udělila známku EX1 bez titulu. Na další výstavy s Puntičkou si počkáme až na podzim, kdy nabere zimní srst.

A celkové dojmy z výstavy? Pár dní před výstavou zemřel dlouholetý předseda brněnské ZO Ing. Bohumil Mahelka, očekávala jsem důstojnější připomenutí jeho památky než jen vystavení fotografie, určitě by si zasloužil i minutu ticha, kterou by mu vystavovatelé rádi vzdali čest. Pan Mahelka byl první posuzovatel, se kterým jsem se na výstavě setkala, kromě Sisinky, Kačenky a Andulky posuzoval všechny moje kočky a bylo vidět, s jakou odborností a láskou ke kočkám přistupuje. Čest jeho památce!

Po výstavě jsme se vydali do nedalekého Mikulova na návštěvu Espritka a jeho příjemných majitelů. Byla jsem moc nadšená, jak Espritek vyrostl a jak žije. Takový kočičí ráj by mu mnohé kočky mohly závidět. Po počátečním ostychu nám předvedl své království v zahradě, svoje kamarádky Bibinku a Sallynku a ukázal, jak krásně umí šplhat po meruňce.

Espritek se v neděli zúčastnil výstavy a vedl si velice dobře! Byl nominován do BIS, kde soutěžil spolu se svým starším polobratříčkem Bagíškem. Sice ani jeden nezvítězil (vítěz byl tradiční, trošku jednotvárné, což, možná by to už chtělo změnu), přesto zastoupení mých dvou odchovů v BISce mi udělalo velikou radost.

8. 6. 2010

V sobotu 5. 6. jsme vyrazili v početnější sestavě na výstavu do Příbrami. Ještě nikdy jsem tam nebyla, ale slýchávala jsem na zdejší výstavy docela chválu. Díky konečně krásnému slunnému počasí byla cesta velice příjemná a kulturák jsme našli v pohodě. Po Andulčině negativním vyšetření srdíčka jsem se rozhodla, že ještě zkusím získat chovnost na další dva roky a dopřát jí ještě nějaká koťátka. Proto musela Andulka po více než dvouleté pauze absolvovat výstavu. S pomocí feliwaye a bachových květů to zvládla v pohodě, akorát na posuzování se jí nelíbilo, nicméně v kleci byla velice klidná a uvolněná, i když schovaná před návštěvníky a většinu času prospala. Na posouzení byla u pana Shchukina a dal jí výbornou, i přes její momentální štíhlost způsobenou velice častými říjemi. Se Sisinkou jsme byli na posouzení u paní Hämälainen a opět obvyklý scénář: žasnutí nad její obrovitostí a ještě víc při jejím potěžkání. Velice se líbilo opět rozložení barev, sytě oranžové oči a taky klid, s jakým se nechává bez protestů posoudit. Sisinka tak získala druhý CACIB a už jí zbývá jen poslední pro Interchampiona. Uvidíme, jestli ho zvládneme ještě do Valtic, nebo se Sisinka sama rozhodne, že už by radši mimina. Ve třídě otevřené měla svou premiéru naše Puntička. Posuzovala ji paní Říhová. Zhodnotila ji jako velkou kočičku, která je ale momentálně v pubertě a ještě není zcela hotová. Velice se jí líbilo rozložení barev, je to ideální harlekýn. Puntička dostala svůj první CAC.

Na výstavě měla naše chovatelská stanice ale i další zastoupení. Ve třídě otevřené se poprvé představily dvě holčičky naší Sisinky - Feminka a Fanynka. Obě holky se mi moc líbily, Feminku jsem ale neviděla už hodně dlouho, o to víc jsem na ni byla zvědavá. Velikostí je jako Puntička, ale předčí ji kulatější a větší hlavičkou. Fanynka od té doby, co od nás v dubnu odešla, ještě vyrostla a zmohutněla, postavou je celá mamina, ale tlustý ocásek a krásně kulatou hlavičku zdědila po tatínkovi. Nevím, jestli se na mě ještě pamatovala, ale rozhodně se ode mě nechala hladit a taky chovat. Celou dobu krásně vrněla.

A ještě připomínka dalších narozenin: 22. května oslavil již čtvrté narozeniny náš Čokýnek. Je to naše čokoládovobílé zlato, úžasný pohodář a vždy přátelsky naladěný kocourek. Čokýnku, k tvým narozeninám ti všichni přejeme hodně zdraví a ať jsi tady s námi spoustu let.

2. 6. oslavila druhé narozeniny naše "malá" Agi a s ní její sourozenci Dastýnek a Dejleček. Rovněž přejeme hodně zdraví a dlouhá léta.

Stále nám chodí krásné fotografie našich odrostlých koťátek a já za ně moc děkuji. Vždycky mě moc potěší. Z Falca vyrostl nádherný kocourek s krásně oranžovýma očima. Enynky je taky už pořádný kousek a do šampiona jí chybí poslední CAC.

19. 5. 2010

Právě před rokem přivedla na svět svá druhá koťátka naše Andulka. Protože to byl vrh E, dostala koťátka přezdívku Esíčka a opravdu jí dělala čest :-D. Tak všechno nejlepší, Esíčka!

10. 5. 2010

Omlouvám se všem příznivcům, ale tentokrát kromě tradiční uzávěrky koncem měsíce mě zaskočilo ještě stěhování naší kanceláře. Opět se potvrdilo známé pořeladlo o tom, že je snad lepší vyhořet, než se stěhovat. Ale přece jenom vše nakonec klaplo, kancelář opět funguje a já se konečně mohu věnovat svým stránkám.

Ze Sisinčiných koťátek je volná už jenom Pirátka. Je již vykastrovaná a připravená odejít do nového domova. Na výstavách asi budeme potkávat její sestřičku Fanynku. Ta odjela do nového domova až do Nezvěstic, do chovatelské stanice Air Force Cat. Zvykla si celkem brzy a jako kamarádku si ji vyvolila nahatá Lego. Moc to holkám spolu sluší.

A další veledůležitá zpráva - po roce jsem vzala na vyšetření srdíčka Sisinku i Čokýnka a k mé velké radosti mají oba srdíčka zcela v pořádku. Brzy doplním oskenované certifikáty na jejich stránky.

Nesmím samozřejmě zapomenout na páté narozeniny naší Elisky a druhé Kačenky - ve stejný den 24. 4. Oběma kočičkám a také pochopitelně všem Kačenčiným sourozencům (Čokýnce, Čárlíkovi a Borůvce) přejeme hodně zdraví, stále plné mističky a hodně bezstarostných let.

5. 4. 2010

Konec března mi opět nedovolil aktualizovat stránky, práce bylo až nad hlavu, tak teprve teď se s vámi mohu podělit o krásné fotky koťátek z naší stanice, které mi stále přicházejí a já za ně moc a moc děkuji.

17. 3. 2010

V neděli 14. března jsme se vypravili na zahraniční výstavu do Bratislavy. Doufali jsme v získání jednoho CACIBa pro Sisinku a to se nám taky splnilo. Sisinku posuzovala paní Mastrangello a byla z ní nadšená. Pořád se s ní mazlila a dávala jí pusinky. Sisinku si ještě volala do výběru do BIS a v konkurenci mezi britskými modrou a whiskas a jednou burmilkou nakonec vybrala naši strakatou medvědici!!!! Bylo to pro mě obrovské překvapení. BIS sice Sisinka nevyhrála, ale i jediný hlas proti dvěma pro vítězku nás potěšil. Sisinka se chovala velice vzorně, jen jsem při BIS moc litovala holčinu, co ji předváděla. Tu nejtěžší kočku dali nést té nejmenší stewardce! Přitom tam byl dost svalnatý steward, pro kterého by nošení tak těžké kočky nebyl problém, ovšem byl prý předem zamluvený ... Nestačím žasnout nad praktikami některých chovatelů, co si dopředu domluví stewarda na předvádění v BIS nebo vedou soukromé rozhovory s posuzovateli, či jim do posuzování dokonce mluví!

Na výstavě se také předvedl kocourek Amulet Diamond Claws, jehož otcem je náš Čokýnek. Byla to jeho výstavní premiéra a zvládl ji bravurně - EX1, BIV a NOM! Paní posuzovatelka z něj byla nadšená, v šesti měsících je stavěný jako dospělý kocour. Amuletku, moc gratulujeme!

A jinak co se týče celkového hodnocení výstavy - organizace šlapala jako hodinky, BIS začala hodně brzy, celá nedělní výstava skončila v půl páté! Pro vystavovatele z daleka opravdu příjemné, nám se tak podařilo být doma již ve čtvrt na osm. K čemu mám veliké výhrady je to, že sice na stránkách pořádajicí organizace byl přibližný plánek příjezdu, ale uvítala bych přesnější zakreslení konkrétního příjezdu na parkoviště u domu kultury - pokud bychom měli dodržet dopravní předpisy, kroužili bychom kolem ještě dnes. Bohužel nás hoši v uniformě při pokusu o přiblížení k hale vyhmátli a místo aby nám poradili, napařili nám pokutu. Ale jinak jsem byla moc ráda, že jsem se na výstavě setkala s milými chovateli např. z CHS Air Force Cat, Diamond Claws a Blue Silkiness.

V uplynulých dnech mi přišly fotografie kocourků z našeho chovu. Z Edíka je už pořádný macík, co pomalu začíná prozpěvovat. Jeho mladší bráška Georgínek zatím roste a je ho prý celý dům, nechce být sám a tak u všeho asistuje. Lilovobílý Espritek už má za sebou kastraci, zvládl ji v pohodě, jen se chvilku zlobil na paničku, ale usmířila si ho dobrůtkama. Na výstave ve Valticích se tak představí už jako kastrát.

7. 3. 2010

Dnes obzvlášť radostná zpráva - v pátek jsem vzala Andulku po 13 měsících na vyšetření HCM. Pan doktor konstatoval, že Andulka má srdíčko úplně v pořádku. Certifikát o vyšetření je jako obvykle na její stránce. V dubnu čeká totéž vyšetření Sisinku a v květnu nebo červnu našeho Čokýnka.

4. 3. 2010

Dvěma zprávičkami se vracím k výstavám. Posledně jsem v euforii z pražské výstavy zapomněla zmínit, že koncem ledna měla svou výstavní premiéru Enynka. Zvládla ji v pohodě, dostala EX1 a byla i ve výběru do BIS, kde ji ale porazil krémový kocourek. Gratulujeme k úspěchu. Další radostná zpráva dorazila z Novosibirska. Tam si odbyla výstavní premiéru další modrobílá holčička z našeho chovu - Gwendulka. Výstava byla pod hlavičkou WCF, takže systém hodnocení trochu odlišný od našeho. Gwendulka napřed porazila všechna britská koťata i starší než je ona sama, před ní zůstal jen klapouchý kocourek. V celkovém hodnocení všech britských koček pak skončila na nádherném druhém místě rozdílem jednoho hlasu za kocourkem Value Simba Bugaboo, který se nakonec stal vítězem celé výstavy. Do Novosibirska posíláme také velikou gratulaci.

Dnes slaví Gumídci již pět měsíců, v úterý bylo Flíčkům sedm měsíců a 19. února oslavila Esíčka již devět měsíců. Všem koťátkům moc blahopřejeme, přejeme hodně radosti, stále plné mističky a hlavně laskavé a přející majitele.

A ještě připomínka jednoho výročí - bohužel příliš smutného - loni 4. března odešel do kočičího nebíčka náš Elíšek, můj první briťáček a zakladatel naší chovatelské stanice. Jeho srdíčko nevydrželo zátěž dědičné choroby a navždy dotlouklo. Elíšek je tam, kde ho již nic nebolí... nám zbyly jen vzpomínky.

15. 2. 2010

Poslední Andulčino koťátko - černé Štístko - odešlo do nového domova. Kocourek teď rozdává radost rodince v Přibyslavi, což není tak daleko od nás. Podle první zprávy a fotečky se hned cítil jako doma. Na nové rodinky se ještě stále těší tři Sisinčina koťátka.

V neděli jsem se s Puntičkou a Sisinkou zúčastnila mezinárodní výstavy koček v Praze. Obě holky zvládly cestu v pohodě, tentokrát jsme se obešly bez koncertu. Sisinka měla už na kontě dvakrát CAC, tak jsme se těšili na třetí. Naše kočičky šly na posouzení ke švédskému posuzovateli panu Peltonenovi. Nejprve přišla na řadu Puntička a moc se líbila. Její posudek hýří samými ex a super. Výborný typ, tělo, hlava, profil, oči, barva očí, uši, nasazení uší, výborné dekorativní barvy, výborný ocas, prostě samá nej. Kondice prostě super a celkový dojem - nádherná roztomilá holčička! Hned po ní šla na posuzovatelský stůl Sisinka. I ta se mu moc líbila, velice ocenil její velkou silnou postavu, nádherně zbarvené oči, krásné rozložení pastelových barev, texturu srsti, výbornou kondici. Do kolonky celkový dojem jí napsal ex sweet teddy-bear-lady a dal jí CAC. Sisinka se tak stala šampionkou a my jsme na naši krásnou strakatou medvědici velice pyšní. Obě holky byly ještě volány na výběr do nominace, ale tam opět zvítězila štíhlá plemena. Sisinka tentokrát nebyla z výstavy dvakrát nadšená, většinu času byla zanorovaná v pelíšku, ze spánku ji dokázaly vytrhnout jen voňavé tyčinky a hlavně syrové masíčko, které jsem pro ně vezla. Zato Puntička si výstavu užívala, ráda se předváděla, hrála si s hračkami, namáčela si tlapičky ve vodě a asi jen litovala, že nemůže prohánět svůj žlutý pěnový míček.

Na výstavě se také ukázala koťátka z chovatelské stanice Éclat du soleil, CZ po našem Čokýnkovi. Jsou to moc krásná koťátka a velice se paní Mastrangelo, která je posuzovala, líbila, ale protože měla na výběr ze tří vrhů krátkosrstých koťat, dala přednost o měsíc starším koťátkům a "čokýňátka" skončila na druhém místě.

A co se týče hodnocení výstavy? Pokud budu srovnávat s prosincovou Olomoucí, tak pražská výstava vede o čtyři koňské délky! Parkování v podzemních garážích zdarma, z garáží výtah rovnou do hotelu, veliký prostorný sál s kobercem, který tlumil zvuky. Vyvolávání mikrofonem bylo minimální, vystavovatelé byli upozorněni, aby si hlídali pořadí posuzování na světelné tabuli, která byla dobře vidět ze všech míst. K dispozici byly pro všechny vystavovatele zdarma židle. Všude dostatek stánků, které byly nejen v sále, ale i v přilehlých saloncích. Na jídlo se také nemuselo daleko. Oceňuji také stále čisté WC a hlavně bez front. Velice mě potěšily diplomy - žádný barevný papír potištěný černě z úsporných důvodů jen do poloviny. Dostali jsme krásné barevné diplomy na tvrdém křídovém papíru, ručně vypsané (to teda muselo dát pořadatelům dost zabrat!), k ocenění od V1 dostali všichni medaili automaticky a nemuseli za ni platit! Přitom klecné bylo jen o 50 korun vyšší než v Olomouci. Snad jen ty kovové klece, které jsme si z bezpečnostních důvodů zakrývali fólií, ale to je bohužel problém většiny výstav. Pořadatelům dík a až bude výstava opět ve stejném hotelu, velice ráda přijedu.

No a nesmím samozřejmě zapomenout na fotografie od majitelů našich koťátek. Nejprve přišly fotky Feminky a za pár dní od Falca. Oba jsou moc nádherní a hlavně jsou svými páníčky milováni.

1. 2. 2010

1. 2. 2010 Dnešního dne slaví naše Andulka a spolu s ní její tři sestřičky třetí narozeniny. Byla to první koťátka, která se v naší chovatelské stanici narodila.

Zítra, tj. 2. února budou mít koťátka z vrhu F půl roku a 4. února naše zatím poslední koťátka čtyři měsíce. Všem koťátkům přejeme hodně zdravíčka, spoustu radostí v nových domovech, laskavé majitele a mnoho bezstarostných let.

Ještě čtyři koťátka na své nové domovy čekají! Na jejich stránku jsem dala jejich aktuální fotografie. Follow, Fanynka i Pirátka jsou sice již větší, ale povahově to jsou stále hravá koťátka, která dovedou nejen neskutečně dovádět, ale především se dovedou nádherně mazlit a tulit. Před spaním se proběhnou a pak krásně vrní do ouška a hřejí v posteli. Pokud právě takového parťáka hledáte, zavolejte nám, můžete se přijet nezávazně podívat a určitě vám některý z našich rarášků padne do oka.

26. 1. 2010

Dnešního dne by oslavil své osmé narozeniny můj první britský kocourek - Elíšek. Nebýt zákeřné dědičné choroby HCM (bohužel mnoha chovateli stále podceňované), mohl tady s námi být ještě hodně let. Nikdy na něj nezapomenu.

Nové webové stránky má naše Enynka. Tam také najdete její nové fotografie a taky informaci, že v 8 měsících váží už 3,95! Karin, děkujeme za krásný domov pro Enynku a budeme držet pěsti na výstavě v Ostravě.

V sobotu odcestovala do nového domova modrobílá krasavice Gwendulka. Cestovala až do dalekého Novosibirska v Rusku. Bude působit v tamní chovatelské stanici a jejím partnerem bude kocourek z chovatelské stanice Bugaboo.

Jsem moc ráda, že mi stále přichází fotografie koťátek z nových domovů. Mohu tak sledovat, jak rostou a jak se jim daří a tak je to pro mě, jakoby koťátka od nás nikdy neodešla.

18. 1. 2010

Tento týden jsme se rozloučili se třemi koťátky. Nejprve odešel do nového domova lilový Georg. Nestěhoval se daleko, zůstal tady ve Žďáře, jen na opačném konci našeho města. V pátek odjeli do Prahy dva kluci naráz - lilový Goldík a modrý Hračička. Jsem moc ráda, že kluci zůstali spolu! Už se taky pěkně zabydlují, dobře baští a spinkají u svých nových páníčků na klíně.

10. 1. 2010

První letošní aktuality jsou ve znamení zpráv o koťátkách z naší chovatelské stanice. Spolu s vánočními přáními jsem dostala hodně fotografií, tak se s vámi o ně podělím:

Brzy se začnou rozcházet do nových domovů už i koťátka z vrhu G. Ale ještě máme několik koťátek volných, jestli toužíte po chlupatém veselém a přítulném kamarádovi, neváhejte. Všechna naše koťátka jsou řádně vymazlená, vrnivá a společenská. Nemusíte se bát toho, že koťátka z vrhu F jsou již starší, ba naopak, jsou ve věku, kdy jsou velcí průzkumníci a zvykat na nový domov jim nečiní žádné problémy. Jsou to stále hravá koťátka a pokud si je pořídíte jako mazlíky, tak i po kastraci hravá zůstanou.



Prohlašuji, že se zříkám odpovědnosti za případný výskyt a úmrtí na HCM u potomků Best Suzi from Eli’s Castle, CZ a Bastien Baghera from Eli's Castle, CZ.
Best Suzi byla prodaná do chovu, majitelka byla upozorněna na pozitivitu matky kočičky a požádána o vyšetření na HCM. Paní Krušandlová sice tvrdí, že kočičku nechala vyšetřit, avšak o tom nepředložila jediný důkaz ani mně, ani Základní organizaci, kde byla členem než vystoupila z SCHK kvůli prohřešku proti chovatelskému řádu (odchov koťat bez průkazu původu - více informací naleznete zde na samostatné stránce).
Pokud budete v budoucnu někdo kupovat koťátka po Best Suzi, požadujte předložení certifikátu o vyšetření na HCM.
Bagíšek byl prodaný na mazlíka, majitelka ho přesto uchovnila. Požádala mě o souhlas do chovu, ten jsem jí ale odmítla dát z důvodu výskytu HCM pozitivity u jeho matky Bluewhite Elis. Paní Kopecká přesto na Bagíškovi odchovala minimálně dva vrhy koťat bez průkazu původu. Jeden z tehdy narozených kocourků již na HCM zemřel - více informací naleznete zde na samostatné stránce.

Zároveň děkuji všem ostatním majitelům mých koťátek, kteří dodrželi kupní smlouvu. Koťátkům poskytli skvělé domovy, nemůžu si přát víc, než aby takové milující majitele měla všechna naše budoucí koťátka.



© Eli's Castle, CZ • All rights reserved • webdesign by Alena Cihlářová